Une Europe pleine de ploucs ? Les Nouvelles- Abdères en Europe centrale ou la Concession à la trivialité [A Europe Full of Dunces
[The Neo-Abderas in Central Europe or the Concession to Triviality]
Bibliographic Data
| ID | 19347607 |
|---|---|
| Authors | Xavier Galmiche (corresponding author) |
| Year | 2011 |
| Volume | 82 |
| Issue | 2 |
| Pages | 253-274 |
| Publication date | 2011-01-01 |
| Open Access | Yes |
| Type | ARTICLE |
| Venue | Revue des études slaves (JOURNAL) |
| Journal identifiers | ISSN: 0080-2557 • E-ISSN: 2117-718X |
| Publisher | PERSEE Program (PUBLISHER) |
| DOI | 10.3406/slave.2011.8093 |
| OpenAlex | W2312641130 |
| Language | FR |
Evropa plná hlupáků Neoabdérství ve střední Evropě aneb Přizpůsobit se trivialitě Město Abdéry, proslulé v antice hloupostí svých obyvatel, se stalo terčem ironických komentářů filozofa Lukiána ; jakožto „ město hlupáků“ bylo v Evropě znovuobjevováno od renezance do konce 18. století. Abdérský motiv se pro všechny evropské kultury stal příležitostí k zesměšnění epigonství a snobismu, typických pro „ šosáky“ 18. století, pro „ maloměšťáky“ 19. století (a pro ty, jež francouzská kultura nazývá „ ploucs“). Zvláštní účinnosti však nabyl při aktua lizacích ve střední Evropě. Jeho nové uchopení je spojováno s osvícenským spisovatelem Christophem Martinem Wielandem, především s jeho románem Abdéřané (1774), jehož obsah byl v prvních desetiletích 19. století ztvárněn v národních kontextech a jazycích : „ Novými Abdérami“ jsou německý Krähwinkel, maďarský Peleske, český Kocourkov, polský Ciemnogród atd. V této stati se zaměřujeme na rozbor těchto adaptací a variant v předbřeznové střední Evropě. Sestavili jsme korpus textů s tímto tématem, který je založen zejména na fraškách (v první řadě německých, od Kotzebueho k Nestroyovi, ale i slovenských – Ján Chalupka, a srbských – Jovan Sterija Popović) a na humoristických textech od heroikomiky k prózám začínajícího satirického tisku (hlavně maďarských – József Gvadányi a József Gaál, polských – Ignacy Krasicki a českých – Josef Jaroslav Langer a Josef Kajetán Tyl, ale i František Jaromír Rubeš). Rozebírá způsoby a postupy karikatury spojené s Novými Abdérami, které byly významnou etapou dnes neprávem opomíjené satirické tradice. Snaží se je chápat ve dvojí dimenzi : jako sociopolitický „ antimýtus“, neboť neoabdérská komika může být považována za systémovou protiváhu „ vážného“ diskurzu o národních identitách, ale i jako estetické pokušení : Nové Abdéry jsou nositeli triviality, jíž se přizpůsobili autoři, kteří tak potlačují vlastní romantický patos a zároveň anticipují integraci kýče a stylizací plebejství do literárních forem
Art · Humanities · Physics · Theology · Central European and Russian historical studies · European Cultural and National Identity · Linguistics, Language Diversity, and Identity · Philosophy
| Highly cited | No |
|---|