Pamatování emocí v egodokumentech

Cílem této studie je problematizovat otázku vztahu mezi emocemi a pamětí v ego-dokumentech. Ego-dokumenty (materiály osobní povahy), jako paměti, deníky, autobiografie, jsou tradičně vnímány jako žánry, jež umožňují dostat se přímo k emocím lidí v minulosti. Ovšem – co se děje s emocí mezi momentem zakoušení a momentem psaní? Studie se pokouší najít na tuto otázku odpověď, opírajíc se o nejnovější výzkumy kognitivní psychologie a neurovědy. Přináší přehled této vysoce disparátní oblasti bádání, z níž se zaměřuje především na oblast zábleskové paměti (flashbulb memory) a „fading affect bias“ (emoční zkreslení). Ve druhé části studie ukazuje, že pro dějiny emocí mohou být zvláště užitečné kognitivní teorie zhodnocení emocí, které popírají status emocí jakožto čistě fyzických vzruchů a uvažují o rekonstruktivní povaze vzpomínaných emocí. Přestože zkoumání vztahu paměti a emocí v psychologii a neurovědě se sotva shodlo na stejném výsledku, výzkumy ukázaly, že vzpomínané emoce nemohou být chápány jako „zrcadla duše“, upřímné a neměnné. Na druhé straně mohou být podobné výzkumy empirických věd pro dějiny emocí, zaměřující se primárně na stadium sociálních praktik, schémat a norem, inspirativní tím, že obrátí jejich pozornost na skutečné žité zkušenosti

Physics · Political science · Theology · Autobiographical and Biographical Writing · Education, Psychology, and Social Research · Identity, Memory, and Therapy · Philosophy