An Understanding Judge Who Doesn't Pass Judgment
Bibliographic Data
| ID | 21666211 |
|---|---|
| Authors | Milena Bartlová (0000-0001-6294-7820, corresponding author) |
| Year | 2024 |
| Volume | 31 |
| Issue | 2 |
| Pages | 522-526 |
| Publication date | 2024-09-17 |
| Open Access | Yes |
| Type | ARTICLE |
| Venue | Soudobé dějiny (JOURNAL) |
| Journal identifiers | ISSN: 1210-7050 • E-ISSN: 2695-0952 |
| Publisher | Institute of Contemporary History, Czech Academy of Sciences (PUBLISHER) |
| DOI | 10.51134/sod.2024.021 |
| OpenAlex | W4403467728 |
| Language | EN |
| Citations received | 1 |
eskoslovensk komunistick politik a lka Frantiek Kriegel (1908–1979), jemu Martin Groman vnoval objemnou biografii Kriegel: Vojk a lka komunismu (Praha, Paseka – stav pro studium totalitnch reim 2023), proil nevedn kariru. Narodil se do idovsk rodiny ve mst Stanislavov vrakousk sti Halie (dnenm Ivano-Frankivsku na Ukrajin). VPraze vystudoval medicnu a vstoupil do komunistick strany. Ve panlsk obansk vlce vedl mezinrodn lkask tm a vpodobn pozici psobil za druh svtov vlky vn a Barm. Po nvratu do vlasti se ve stranickm apartu zapojil do komunistickho pevratu a pot se stal nmstkem ministra zdravotnictv. Vpadestch letech se vyhnul politickm procesm, byl ale sesazen zfunkc a pracoval jako adov lka. Potkem edestch let plnil misi zdravotnickho poradce kubnsk vldy. Pot opt stoupala jeho karira, a se bhem praskho jara stal lenem nejuho stranickho veden jako len pedsednictva stednho vboru KS a pedseda stednho vboru Nrodn fronty. Jeho „hvzdn chvle“ nastala vsrpnu 1968, kdy jako jedin zunesench eskoslovenskch politik odmtl podepsat takzvan Moskevsk protokol, legalizujc podmnky sovtsk okupace. Pot byl postupn zbaven funkc, vyazen zveejnho ivota a jako disident patil kprvnm signatm Charty 77. Recenzentka porovnv Gromanovu prci snkolika nedvnmi eskmi biografiemi komunistickch politik a piznv j krom historick erudice zrun zachzen sjazykem, schopnost vystavt soudrn textov celek i zatm nestandardn kritick vyuit dokument Sttn bezpenosti ve snaze o porozumn a kontextualizaci mylen a jednn mue, kter se dnes jev jako sympatick hrdina i ideologick neptel. Gromanv implicitn metodologick pstup oznauje jako kritickou transformaci historickho vypravstv a jeho autorskou pozici jako „chpavho soudce“. Za dleit pnos biografie povauje autorovu prci skonceptem ivotnch rol, mezi nimi j vak vedle „vojka“ a „lkae“ schz role funkcione, kterou pekrv Gromanv draz na Krieglv idealismus jako celoivotn tos
| Citations per year | 1 |
|---|---|
| Citation span | 2025 - 2025 (1) |
| Highly cited | No |