Jan Horský
Biographic Data
| ID | 2777990 |
|---|---|
| NAME | Jan Horský |
| GIVEN NAMES | Jan |
| FAMILY NAME | Horský |
| SIGNATURE | HORSKÝ J |
| AFFILIATIONS | Charles University |
| ORCID | 0000-0002-3714-5698 |
| VERIFIED | Yes |
| TOTAL WORKS | 36 |
| TOTAL CITATIONS | 4 |
| AUTHOR COUNT | 36 |
| EDITOR COUNT | 0 |
| FIRST PUBLICATION YEAR | 2000 |
| LATEST PUBLICATION YEAR | 2026 |
| H-INDEX | 1 |
The Seeds of Forms and the Forms of Seeds: Narratives in Historiography and in Evolutionary Biology
Non-contemporary Contemporaneity
Symbolic centres: Cultural transfer in the forcibly abandoned Czech borderlands
This research paper focuses on one particular case of cultural heritage, namely cultural transfer under the specific condition of almost complete displacement and subsequent partial resettlement of selected Czech border areas in 1945–1948. It is argued, on a theoretical level, that although one of the essential motives of this depopulation was ethnic, we ought to denationalise the image of history. The authors believe that this is essential for a…
Lidská „přirozenost“ a člověk jako „autotraumatizátor“? Několik úvah o somatizaci kulturní evoluce a lidské nesoučasné současnosti
Některá „opravná“ hnutí dneška uvažují o možnosti vrátit se k původní lidské instinktivitě. Chtějí se tím vymanit ze současné kultury, kterou chápou jako člověka traumatizující. Toto úsilí je možné podrobit kritice pomocí teorie současné nesoučasnosti, teorie plastické a elastické fáze evoluce a teorie koevoluce genů a kultury. Můžeme tak stanovit „elastické synchronie“ v nás (např. pomocí teorie axiální transformace či teorie procesu civilizace)…
Volker Kruse, "Geschichts- und Sozialphilosophie" oder "Wirklichkeitswissenschaft"?, Duk-Yung Kim, Georg Simmel und Max Weber
Recenze
Big history
Koncepce big history zde podrobujeme kritice z konstruktivistické perspektivy a z pohledu historickovědního nominalismu. Ukazujeme, že pokud by big history směřovala k tomu, aby byla jen jakousi scientifikací Hegelovy filosofie dějin, nebyla by epistemologicky produktivní. Bude-li big history ale rozvíjena na půdě konstruktivistické metodologie dějepisectví, může být vhodným korektivem přílišné drobnohlednosti některých směrů současného dějepisec…
"I proto, že jsem nekopal roli srdce svého": Příspěvek k problematice sebetematizace u českých tajných nekatolíků v 18. století
This article carries on from the analysis of the "religious culture" of Würtemberg Lutheran pietism offered by Ulrike Gleixner, and is based on the theoretical concepts of culture used in Anthropological History and New Cultural History. Gleixner ́s study shows the central importance in religious culture that "rebirth in the Holy Spirit" had for the thematisation of the self among 18th-century pietists. The question is whether we might find simil…
Witchcraft, Envy, and Norm Enforcement in Mauritius
Recent research has shown that an array of religious beliefs can be used to enforce socially normative behaviour, but the application of these theories to other supernatural beliefs, including witchcraft, is still nascent. Across two pre-registered studies in Mauritius, we examine how witchcraft is believed to be caused by envy and how this belief can create and enforce social norms around not causing envy. Data was collected in-person in Mauriti…
Joachim Eibach, Günther Lottes (Hg.), Kompass der Geschichtswissenschaft. Ein Handbuch
Recenze
Tomáš Hermann, Emanuel Rádl a české dějepisectví. Kritika českého dějepisectví ve sporu o smysl českých dějin
Recenze
Z vnějšku“ a „z nitra“: „Z vnějšku“ a „z nitra“. Hledání půdorysu obecné antropologie
This article offers one of the possibilities of establishing a design for general anthropology. It works with the categories of “inwardness” (Innerlichkeit) and points to possible solutions of combining the spiritual, semiotic, or psychological “from the inside” with the empirical “from the outside”. Using the example of the discussion on “basic colour terms”, the article considers various levels of the evolution of designating colour (genetic, e…
Martin Nodl – Na vlnách dějin. Minulost – přítomnost – budoucnost českého dějepisectví
Recenze
Black CNN”: Cultural Transmission of Moral Norms through Narrative Art
In recent debates in moral psychology and literary Darwinism, several authors suggested that narrative art plays a significant role in the process of the social learning of moral norms, functioning as storage of locally salient moral information. However, an integrative view, which would help explain the inner workings of this morally educative function of narrative art, is still lacking. This paper provides such a unifying theoretical account by…
Positive Association Between Ritual Performance and Perceived Objectivity of Moral Norms
We examined the relationship between religious rituals and how people perceive moral norms. Prominent anthropological theories propose that rituals charge associated moral norms with objectivity such that moral norms are perceived as absolute and independent of time and space. We used two cross-sectional datasets to test this hypothesis and conducted five correlational studies with three culturally distinct populations. The results, supported by …
Diskuse o „hypotéze babiček“
„Hypotéza babiček“ je spojována se vzdálenou evoluční událostí vzniku menopauzy u žen a může být otestována pomocí (historicko) demografických dat pro evropské raněnovověké a moderní společnosti. Srovnání pomocí případových studií a mikro-analytických sond do oblasti historické demografie a kulturních dějin 17.-19. století nám umožňuje dojít k závěrům, že tam, kde „efekt babiček“ (tedy kratší intervaly porodů u dcer nebo nevlastních dcer společně…
Obecné dějiny“, „obsahová filozofie dějin“ a evoluční teorie
Autor ve svém diskusním příspěvku analyzuje vztah mezi „obecnými dějinami“ a „obsahovou filozofií“ dějin. Spolu s tím odpovídá na otázku, jakou roli hraje v historicko-vědním poznávání/ filozofie dějin. „Obsahovou filozofii dějin“ pojímá v širokém slova smyslu. Zahrnuje tedy jak její klasické koncepce (August Comte, G. W. F. Hegel, Karl Marx), tak její inovované formy (například filozofie kultury Ernsta Cassirera), resp. koncepce historickosociol…
Komparace jako prostředí zvědečtění dějepisectví
Komparativní metody, jsou-li v modu „analytického přístupu“, mohou přispívat ke scientifikaci historiografie. Jsou totiž protiváhou dnešního důrazu na narativitu dějepisectví. V tomto bodě jsou velmi přínosné studie Miroslava Hrocha. Nutno však obezřetně zvažovat, zda jsou analogie, které jsme „nalezli“, komparací různých strukturovaných situací a procesů, opravdu „ontické povahy“, nebo zda jsou zčásti námi samotnými do studované skutečnosti proj…
Co si dnes počít s narativními kritikami dějepisectví: Historicko-vědní kritika narativních teorií dějepisu versus postnarativistický non-reprezentacionalismus
Ukazuje se, že je třeba nahradit narativistickou kritiku dějepisectví historicko-vědní kritikou narativismu. Otázkou je, zda to může nabídnout nynější non-reprezentacionalismus. Non-reprezentacionalistické stanovisko přenáší důraz z problému, nakolik může dějepisný text reprezentovat minulost, na otázku důvodů vzniku a povahy dějepisného textu. Mohou však zastánci non-reprezentacionalismu připustit, že reprezentace „minulosti“ textem je v princip…
Příběhy spřádané životem: Několik poznámek o narativním konstruktivismu a porozumění metaforou v diskusi mezi historickými vědami a evoluční (biosémiotickou) biologií
V biosémiotice se dnes uvažuje o sémiozi a narativitě života (life) jako o jednom z jeho definičních znaků (Markoš). Narativní historické interpretace a metaforické reprezentace v nich (Ankersmit) nemají nijaké přesné ontické protějšky. Avšak jak Ricoeurovo pojetí vyprávění a metafor, tak i jejich pojetí Markošovo by mělo historikům a teoretikům dějepisectví bránit, aby z toho ihned vyvozovali, že historické interpretace takové ontické protějšky …
PavlÍNA CermanovÁ, Čechy na konci věků. Apokalyptické myšlení a vize husitské doby: Praha 2013, Argo, 412 s
Recenze
JIŘÍ PEŠEK, Setkáni s Klio. Studie z dějin dějepisectví: Praha 2014, Academia, 884 s
Recenze
Subjekt“ a „objektivita“ v teorii historicko-vědního poznání
Autor ve svém polemickém příspěvku, který reaguje na text Mikuláše Čtvrtníka, upozorňuje na dnes často nereflektované užívání pojmu subjektivní a objektivní v historických, antropologických a sociologických textech. Teoretický příspěvek se soustředí na subjekt badatele a na subjektivitu jako způsob vnímání sociální reality v poznávajícím procesu
Zdeněk Vašíček, Jak se dělají filosofie: Praha 2012, Triáda, 238 s
Recenze
Narativistická kritika dějepisectví a rozhraní mezi historiografií a (přírodní) vědou a mezi dějepisnou konstrukcí a literární fikcí
Prostřednictvím příspěvku Jana Horského a Jakuba Češky redakce časopisu Dějiny – teorie – kritika otvírá diskusi na téma narativismu a narativistické kritiky dějepisectví. Rádi bychom touto cestou vyvolali debatu, která by vedla k hlubšímu promýšlení podob historického vyprávění, s důrazem na interdisciplinární přístup na pomezí mezi historií a literární vědou
Daniela TinkovÁ, Jakobíni v sutaně. Neklidní kněží, strach z revoluce a konec osvícenství na Moravě: Praha 2011, Argo, 360 s
Recenze
Positive Association Between Ritual Performance and Perceived Objectivity of Moral Norms
We examined the relationship between religious rituals and how people perceive moral norms. Prominent anthropological theories propose that rituals charge associated moral norms with objectivity such that moral norms are perceived as absolute and independent of time and space. We used two cross-sectional datasets to test this hypothesis and conducted five correlational studies with three culturally distinct populations. The results, supported by …
Witchcraft, Envy, and Norm Enforcement in Mauritius
Recent research has shown that an array of religious beliefs can be used to enforce socially normative behaviour, but the application of these theories to other supernatural beliefs, including witchcraft, is still nascent. Across two pre-registered studies in Mauritius, we examine how witchcraft is believed to be caused by envy and how this belief can create and enforce social norms around not causing envy. Data was collected in-person in Mauriti…
Can History and Physical Examination Be Used as Markers of Quality: An Analysis of the Initial Visit Note in Musculoskeletal Care
BACKGROUND: The medical record serves as an important source of information regarding the care process, but few studies have examined whether thoroughness of documentation is associated with outcomes. OBJECTIVE: The objectives of this study were to analyze the initial visit note for 513 patients presenting with acute musculoskeletal pain, compare thoroughness of documentation by physician specialty, and determine whether thoroughness of documenta…
Resource Utilization of Patients With Hypochondriacal Health Anxiety and Somatization
OBJECTIVES: To examine the resource utilization of patients with high levels of somatization and health-related anxiety. DESIGN: Consecutive patients on randomly chosen days completed a self-report questionnaire assessing somatization and health-related, hypochondriacal anxiety. Their medical care utilization in the year preceding and following completion of the questionnaire was obtained from an automated patient record. The utilization of patie…
Smysl dějin“ – „národ“ – a priori: Možná past diskurzivních a myšlenkových stereotypů
Úvahy Jana Horského nejsou zamýšleny jako přímá polemika s úvodním esejem Miloše Havelky k antologii Spor o smysl českých dějin, díl 2: 1938–1989, ale zaměřují se na noetické a metodologické problémy, spojené s pojmy „smysl dějin“ a „národ“, které takříkajíc oscilují jak v Havelkových textech, tak v textech, jež do své antologie jako editor zařadil. Horský klade důraz na texty ze 70. let 20. století ve spojení s reakcemi, jež vzbudil dokument Cha…
Zdeněk Vašíček, Archeologie, historie, minulost: Praha 2006, Karolinum, 158 s
Recenze
Co je to "národní rámec": Několik poznámek, otázek a úvah na okraj článku Miloše Řezníka
Tento text je diskusním příspěvkem ke studii Miloše Řezníka Národní kategorie a současná historiografie (DTK 3/2006, s. 7-34). S kategorií „národa“ pracuji nominalisticky. Proti studiu dějin v národně dějinném rámci navrhuji historickou analýzu problémů a mikrohistorickou korekci makroanalytických přístupů k „národním dějinám“ (oboje v zásadě ve shodě s Řezníkem). Polemicky se vyjadřuji především k Řezníkově tezi, že nelze opouštět „národní dějin…
Vladimír Urbánek, Eschatologie, vědění a politika. Příspěvek k dějinám myšlení pobělohorského exilu: České Budějovice 2008, Historický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity (Monographia histo…
Recenze
Bůh nebo vývoj: Několik poznámek k historismu v úvahách evangelických myslitelů na počátku 20. století
Tato studie je založena na srovnávací analýze jistých prvků myšlení dvou protestantských liberálních teologů, českého bohoslovce, historika náboženství a následně zastánce komparativní religionistiky Františka Žilky a klasika německého studia sociologie náboženství Ernsta Troeltsche. Autor se primárně soustředí na jejich pojetí historického vývoje ve vztahu k náboženským hodnotám. Zatímco Troeltsch vyzdvihuje možné vlivy společenských a ekonomick…
Dana ŠTefanovÁ, Erbschaftspraxis, Besitztransfer und Handlungsspielräume von Untertanen in der Gutsherrschaft. Die Herrschaft Frýdlant in Nordböhmen, 1558–1750: 1558–1750, Wien-München 2009, Verlag fü…
Recenze
"Předsudky o standardech vědeckosti historiografie.": Stručná poznámka na okraj "sporu" o třetí vydání Kutnarových a Markových Přehledných dějin českého a slovenského dějepisectví
Studie polemicky odpovídá na recenzi třetího vydání Přehledných dějin českého a slovenského dějepisectví Františka Kutnara a Jaroslava Marka z pera Miloše Havelky, uveřejněnou v časopise Dějiny – teorie – kritika 6/2009, na stranách 380-387
Werner Paravicini, Die Wahrheit der Historiker
Recenze
Teorie jako konstitutivní rys vědeckosti a jejich místo v českém dějepisectví
Toto je zpráva o X. kongresu českých historiků, který se konal v Ostravě ve dnech 14. až 16 září 2011. Její snahou je načrtnout strukturu diskusí o místě teorií v české historiografii posledních deseti let. V oblasti „teorií o historické vědě“ se zaměřuje na přínos Miloše Havelky (pojem „symbolického centra“, rozlišení tří základních paradigmat filozofie dějin) a konceptů navržených Zdeňkem Vašíčkem (dualita „příběhu“ a „obrazu“, „archeologizace …
Daniela TinkovÁ, Jakobíni v sutaně. Neklidní kněží, strach z revoluce a konec osvícenství na Moravě: Praha 2011, Argo, 360 s
Recenze
Zdeněk Vašíček, Jak se dělají filosofie: Praha 2012, Triáda, 238 s
Recenze
Narativistická kritika dějepisectví a rozhraní mezi historiografií a (přírodní) vědou a mezi dějepisnou konstrukcí a literární fikcí
Prostřednictvím příspěvku Jana Horského a Jakuba Češky redakce časopisu Dějiny – teorie – kritika otvírá diskusi na téma narativismu a narativistické kritiky dějepisectví. Rádi bychom touto cestou vyvolali debatu, která by vedla k hlubšímu promýšlení podob historického vyprávění, s důrazem na interdisciplinární přístup na pomezí mezi historií a literární vědou
PavlÍNA CermanovÁ, Čechy na konci věků. Apokalyptické myšlení a vize husitské doby: Praha 2013, Argo, 412 s
Recenze
JIŘÍ PEŠEK, Setkáni s Klio. Studie z dějin dějepisectví: Praha 2014, Academia, 884 s
Recenze
Subjekt“ a „objektivita“ v teorii historicko-vědního poznání
Autor ve svém polemickém příspěvku, který reaguje na text Mikuláše Čtvrtníka, upozorňuje na dnes často nereflektované užívání pojmu subjektivní a objektivní v historických, antropologických a sociologických textech. Teoretický příspěvek se soustředí na subjekt badatele a na subjektivitu jako způsob vnímání sociální reality v poznávajícím procesu
Příběhy spřádané životem: Několik poznámek o narativním konstruktivismu a porozumění metaforou v diskusi mezi historickými vědami a evoluční (biosémiotickou) biologií
V biosémiotice se dnes uvažuje o sémiozi a narativitě života (life) jako o jednom z jeho definičních znaků (Markoš). Narativní historické interpretace a metaforické reprezentace v nich (Ankersmit) nemají nijaké přesné ontické protějšky. Avšak jak Ricoeurovo pojetí vyprávění a metafor, tak i jejich pojetí Markošovo by mělo historikům a teoretikům dějepisectví bránit, aby z toho ihned vyvozovali, že historické interpretace takové ontické protějšky …
Co si dnes počít s narativními kritikami dějepisectví: Historicko-vědní kritika narativních teorií dějepisu versus postnarativistický non-reprezentacionalismus
Ukazuje se, že je třeba nahradit narativistickou kritiku dějepisectví historicko-vědní kritikou narativismu. Otázkou je, zda to může nabídnout nynější non-reprezentacionalismus. Non-reprezentacionalistické stanovisko přenáší důraz z problému, nakolik může dějepisný text reprezentovat minulost, na otázku důvodů vzniku a povahy dějepisného textu. Mohou však zastánci non-reprezentacionalismu připustit, že reprezentace „minulosti“ textem je v princip…
Komparace jako prostředí zvědečtění dějepisectví
Komparativní metody, jsou-li v modu „analytického přístupu“, mohou přispívat ke scientifikaci historiografie. Jsou totiž protiváhou dnešního důrazu na narativitu dějepisectví. V tomto bodě jsou velmi přínosné studie Miroslava Hrocha. Nutno však obezřetně zvažovat, zda jsou analogie, které jsme „nalezli“, komparací různých strukturovaných situací a procesů, opravdu „ontické povahy“, nebo zda jsou zčásti námi samotnými do studované skutečnosti proj…
Obecné dějiny“, „obsahová filozofie dějin“ a evoluční teorie
Autor ve svém diskusním příspěvku analyzuje vztah mezi „obecnými dějinami“ a „obsahovou filozofií“ dějin. Spolu s tím odpovídá na otázku, jakou roli hraje v historicko-vědním poznávání/ filozofie dějin. „Obsahovou filozofii dějin“ pojímá v širokém slova smyslu. Zahrnuje tedy jak její klasické koncepce (August Comte, G. W. F. Hegel, Karl Marx), tak její inovované formy (například filozofie kultury Ernsta Cassirera), resp. koncepce historickosociol…
Diskuse o „hypotéze babiček“
„Hypotéza babiček“ je spojována se vzdálenou evoluční událostí vzniku menopauzy u žen a může být otestována pomocí (historicko) demografických dat pro evropské raněnovověké a moderní společnosti. Srovnání pomocí případových studií a mikro-analytických sond do oblasti historické demografie a kulturních dějin 17.-19. století nám umožňuje dojít k závěrům, že tam, kde „efekt babiček“ (tedy kratší intervaly porodů u dcer nebo nevlastních dcer společně…
Z vnějšku“ a „z nitra“: „Z vnějšku“ a „z nitra“. Hledání půdorysu obecné antropologie
This article offers one of the possibilities of establishing a design for general anthropology. It works with the categories of “inwardness” (Innerlichkeit) and points to possible solutions of combining the spiritual, semiotic, or psychological “from the inside” with the empirical “from the outside”. Using the example of the discussion on “basic colour terms”, the article considers various levels of the evolution of designating colour (genetic, e…
Martin Nodl – Na vlnách dějin. Minulost – přítomnost – budoucnost českého dějepisectví
Recenze
Black CNN”: Cultural Transmission of Moral Norms through Narrative Art
In recent debates in moral psychology and literary Darwinism, several authors suggested that narrative art plays a significant role in the process of the social learning of moral norms, functioning as storage of locally salient moral information. However, an integrative view, which would help explain the inner workings of this morally educative function of narrative art, is still lacking. This paper provides such a unifying theoretical account by…
Philosophy (25 works) · Theology (14 works) · Physics (11 works) · Art (7 works) · Education, Psychology, and Social Research (7 works) · Humanities (6 works) · Central European Literary Studies (5 works) · European Cultural and National Identity (5 works) · Political science (5 works) · Eastern European Communism and Reforms (4 works)