Miloš Havelka
Biographic Data
| ID | 4975232 |
|---|---|
| NAME | Miloš Havelka |
| GIVEN NAMES | Miloš |
| FAMILY NAME | Havelka |
| SIGNATURE | HAVELKA M |
| AFFILIATIONS | Czech Academy of Sciences, Institute of Sociology |
| VERIFIED | No |
| TOTAL WORKS | 32 |
| TOTAL CITATIONS | 5 |
| WORKS AS AUTHOR | 32 |
| WORKS AS EDITOR | 0 |
| FIRST PUBLICATION YEAR | 1995 |
| LATEST PUBLICATION YEAR | 2024 |
| H-INDEX | 1 |
Bedřich W. Lowenstein, Wir und die Anderen. Historische und kultursoziologische Betrachtungen
Recenze
Big history
Koncepce big history zde podrobujeme kritice z konstruktivistické perspektivy a z pohledu historickovědního nominalismu. Ukazujeme, že pokud by big history směřovala k tomu, aby byla jen jakousi scientifikací Hegelovy filosofie dějin, nebyla by epistemologicky produktivní. Bude-li big history ale rozvíjena na půdě konstruktivistické metodologie dějepisectví, může být vhodným korektivem přílišné drobnohlednosti některých směrů současného dějepisec…
Lenka Řezníková, Moderna a historismus. Historické reprezentace v proměnách literatury na přelomu devatenáctého a dvacátého století
Recenze
O středoevropských konstrukcích střední Evropy aneb kde tedy leží střed
This contribution traces the international (Schorske, Magris, Johnston etc.) and Central European (Kosík, Wandycz, Konrad, Szücs, Kiš, Kundera and others) debates on Central Europe that arose during the 1960s in particular. These were concerned not only with the Central European cultural and artistic heritage, but also with the cultural and political identity of the individual European Nations. The author offers a typology of different mental map…
Co může znamenat "filozofie" v tzv. "filozofii dějin"
Tento článek se zabývá přehledem evoluce a proměn toho, co je známo jako „filozofie dějin“ od Voltaira až do současnosti a zaměřuje se na otázku obsahu a funkcí "filozofie" (a teoreticko-filozofického myšlení) v historiografii jako celku a zejména ve specifické, často zpochybňované disciplíně "filozofie dějin". To umožňuje překonat simmelovský dualismus "obsahového" a "teoreticko-metodologického" chápání "filosofie dějin" a zároveň rozlišit tři p…
Marek Loužek, Max Weber. Život a dílo. Weberovské interpretace
Recenze
Robert Sak, Rieger. Konservativec nebo liberál? Martina Winkler, Karel Kramář (1860–1937)
Recenze
Asimilace jako proces univerzálních dějin
Eseje a stati Jindřicha Kohna, vzniklé ve zhruba první třetině minulého století představují zajímavý pokus o vypracování projektu asimilace jako historicko-filosofického konceptu, který přesahoval tehdejší českožidovské asimilační představy. Jednak svým hegelovsky fenomenologickým výkladem asimilace jako (v zásadě) eschatologického procesu dějin, vrcholícího asimilací celého lidstva, jednak jako původní příspěvek k českým dějinám idejí a k výklad…
Paměť a dějiny, soužití a vyhnání
S odkazem na mezinárodní diskusi o založení Centra proti vyhánění v Berlíně se esej zamýšlí nad nezbytnou asymetrií mezi snahou o porozumění prostřednictvím interpretace, jak ji pěstuje akademická historie, a vzpomínáním na historické události ze strany jednotlivců a skupin, kteří se jich účastnili. Na pozadí a příkladu česko-německých vztahů a konkrétně otázky "transferu" esej upozorňuje na vzpomínky účastníků nejen z hlediska role, kterou hrají…
Pavel KosatÍK, Jiný T.G.M
Recenze
Existují obecné dějiny
Autor se v návaznosti na diskusní příspěvek Jana Horského „Obecné dějiny“, „obsahová filozofie dějin“ a evoluční teorie zamýšlí nad vznikem a náplní obecných dějin, přičemž upozorňuje na jejich neurčitost v českém historiografickém diskurzu již od 50. let 20. století. Důraz klade na rozdíly mezi pojmy obecné a světové dějiny, resp. na porozumění tomu, jakým způsobem se může a má přecházet od fakticity jednotlivých historických událostí a jejich n…
Die Soziologie und ihre Nachbardisziplinen im Habsburgerreich
Secularisation, Disenchantment, and the 'Pluralisation of Religiosity
This article applies the perspective of historical-sociological semantics to examine the changing meanings of secularisation and pluralisation in relation to changing realities. This approach here makes it possible to analyse and distinguish several other concepts of the sociology of religion that can be used to take a more differentiated look to the often all-encompassing application of the concept of secularisation, which both embraces and dimi…
Josef Kandert, Náboženské systémy. Člověk náboženský a jak mu porozumět
Recenze
Jiří Brabec, Panství ideologie a moc literatury. Studie, kritiky, portréty (1991–2008)
Recenze
Miroslav NOVÁK, Mezi demokracií a totalitarismem. Aronova politická sociologie industriálních společností 20. století
Recenze
Kdy a jak se Nejedlý rozešel s Gollovou školou
Studie rozlišuje čtyři období ve vývoji Nejedlého historické práce: pozitivistického studenta, filosofujícího historika, levicového „realistu” a „buditele” „socialistického” národa. Podrobným rozborem zdůrazňuje proměnu Nejedlého argumentace v přechodu mezi druhým a třetím obdobím, což je v příspěvku popsáno jako rozchod s vědeckými principy „Gollovy školy”. Toto období je vymezeno Nejedlého pracemi Spor o smysl českých dějin (1913) a Konec liber…
Christiane Brenner, „zwischen Ost Und West“. Tschechische Politische Diskuse 1945–1948
Recenze
František Kutnar, Jaroslav Marek, Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví
Recenze
Nové mocnosti“ nastupující modernity
Se zaměřením na kapitoly o raném novověku v Loewensteinově Víře v pokrok, autor polemizuje s tématy „nových sil” na prahu procesu evropské modernizace, to jest s disciplinací a svobodou. Umisťuje Loewensteinovu interpretaci do kontextu nedávného socio-historického výzkumu, ale i dřívějších prací (například Freedom and Organization Bertranda Russella z roku 1934), za účelem popisu raně novověkého fenoménu civilizace s jejími proměnami vnějšího i v…
Stefan Zwicker, „Nationale Märtyrer“
Recenze
Co kdyby to dopadlo jinak? Křižovatky českých dějin
Recenze
Pavel Kosatík, „Ústně více“. Šestatřicátníci. Román faktu
Recenze
Jan Patočka, Umění a čas, svazek 1–2; JAN PatoČKA, Češi, svazek 1–2
Recenze
Přátelská odpověď přátelským recenzentům i kritikům
Miloš Havelka odpovídá především na kritiku Martina Putny a tvrdí, že východiskem pro studium geneze sporu o smysl českých dějin nebyla meta-ideologie, nýbrž sociologie vědění. Zároveň uvádí důvody, které ho vedly k tomu, že do antologie nevybral texty odpovídající na Kunderův esej z roku 1969 Český osud a proč nezařadil texty marxistů, především Nejedlého. V reakci na Putnovu kritiku vztahující se k nereprezentativnímu charakteru textů od katoli…
Transformation Process and Modernisation Theory
The aim of the paper is to discuss the social framework of the changes occurring in the post-communist countries. It proposes that such a framework be specified with the aid of the modernisation theories. The essential features of the present debate on the modernity are outlined. Taking into account the present situation in the post-communist countries -the attained mobilisation effects and the emerging structural dependencies -the concept of ref…
Die Soziologie und ihre Nachbardisziplinen im Habsburgerreich
A Hundred Years of the 'Czech Question' and "The Czech Question" a Hundred Years On
Presents the debate between Tomas G. Masaryk & Czech politician Josef Kaizl about the problematic relationship between pragmatics & principles in politics. Masaryk's Ceska otazka(The Czech Question [1895]), which seeks reason & a particular sense of Czech national essence, represents one of the first & most influential attempts to structure the various semantic centers around which Czech political culture revolves. Subjecting Masaryk's religious-…
A Hundred Years of the 'Czech Question' and "The Czech Question" a Hundred Years On
Presents the debate between Tomas G. Masaryk & Czech politician Josef Kaizl about the problematic relationship between pragmatics & principles in politics. Masaryk's Ceska otazka(The Czech Question [1895]), which seeks reason & a particular sense of Czech national essence, represents one of the first & most influential attempts to structure the various semantic centers around which Czech political culture revolves. Subjecting Masaryk's religious-…
Transformation Process and Modernisation Theory
The aim of the paper is to discuss the social framework of the changes occurring in the post-communist countries. It proposes that such a framework be specified with the aid of the modernisation theories. The essential features of the present debate on the modernity are outlined. Taking into account the present situation in the post-communist countries -the attained mobilisation effects and the emerging structural dependencies -the concept of ref…
The Czech Transformation - The Universal and the Particular
Radicalised Transformation, the Institutional Tensions and Modernisation Challenges
The article attempts to theorise about the social changes mobilised by the transformation strategies in the countries of Central and Eastern Europe. It looks at what resources and actors have been mobilised, how they can be related to the institutional changes underway, and whether the emerging institutional changes towards competitive economic and political systems can be supported by efficient resource allocation and socio-cultural adaptations.…
Tschechische Soziologie im gesellschaftlichen Wandel
Die Entwicklung der tschechischen Soziologie wurde stärker durch die historisch individuelle Gestalt und die Entwicklung ihres Gegenstandes beeinflußt, d.h.: durch der Gesellschaft selbst, als durch wissenschaftlich theoretische Impulse inneren Fachentwicklung. Dieser Bezug zur sozialen und politischen Realität bestimmte nicht nur die anfangs zumeist wertende Konstitution des Gegenstandes und die ihr entsprechende Begriffsbildung; sie prägte auch…
Josef Pekař v posametovém světě české historiografie
What was known as the "Goll School" and especially the most prominent representative of its first generation, Josef Pekař, for many years formed the main current of Czech conservative-Catholic historiography that developed in opposition to the Protestant-progressive concept of Czechoslovakia represented after Palacký above all by T.G. Masaryk. In many respects Marxist historiography drew on this latter school, and so the historical achievements o…
Pavel Kosatík, „Ústně více“. Šestatřicátníci. Román faktu
Recenze
Jan Patočka, Umění a čas, svazek 1–2; JAN PatoČKA, Češi, svazek 1–2
Recenze
Přátelská odpověď přátelským recenzentům i kritikům
Miloš Havelka odpovídá především na kritiku Martina Putny a tvrdí, že východiskem pro studium geneze sporu o smysl českých dějin nebyla meta-ideologie, nýbrž sociologie vědění. Zároveň uvádí důvody, které ho vedly k tomu, že do antologie nevybral texty odpovídající na Kunderův esej z roku 1969 Český osud a proč nezařadil texty marxistů, především Nejedlého. V reakci na Putnovu kritiku vztahující se k nereprezentativnímu charakteru textů od katoli…
Poznání – paměť – identita a několik obecnějších úvah
Na pozadí nedávných diskusích o vytvoření Ústavu paměti národa rozebírá text širší pojem „paměti“ a politiky paměti ze sociologického hlediska. Začíná obecným rozborem vztahů mezi pamětí, prameny a historickou pamětí, připomíná antropologický a kulturní základ konstrukce paměti a její „kolonizační“ a „izolační“ funkcí. Všímá si, že výpadky obsahu individuální paměti a jejich potenciální rozporuplnost umožňují nejen legitimizovat v mnoha ohledech …
Stefan Zwicker, „Nationale Märtyrer“
Recenze
Co kdyby to dopadlo jinak? Křižovatky českých dějin
Recenze
František Kutnar, Jaroslav Marek, Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví
Recenze
Nové mocnosti“ nastupující modernity
Se zaměřením na kapitoly o raném novověku v Loewensteinově Víře v pokrok, autor polemizuje s tématy „nových sil” na prahu procesu evropské modernizace, to jest s disciplinací a svobodou. Umisťuje Loewensteinovu interpretaci do kontextu nedávného socio-historického výzkumu, ale i dřívějších prací (například Freedom and Organization Bertranda Russella z roku 1934), za účelem popisu raně novověkého fenoménu civilizace s jejími proměnami vnějšího i v…
Miroslav NOVÁK, Mezi demokracií a totalitarismem. Aronova politická sociologie industriálních společností 20. století
Recenze
Kdy a jak se Nejedlý rozešel s Gollovou školou
Studie rozlišuje čtyři období ve vývoji Nejedlého historické práce: pozitivistického studenta, filosofujícího historika, levicového „realistu” a „buditele” „socialistického” národa. Podrobným rozborem zdůrazňuje proměnu Nejedlého argumentace v přechodu mezi druhým a třetím obdobím, což je v příspěvku popsáno jako rozchod s vědeckými principy „Gollovy školy”. Toto období je vymezeno Nejedlého pracemi Spor o smysl českých dějin (1913) a Konec liber…
Christiane Brenner, „zwischen Ost Und West“. Tschechische Politische Diskuse 1945–1948
Recenze
Jiří Brabec, Panství ideologie a moc literatury. Studie, kritiky, portréty (1991–2008)
Recenze
Josef Kandert, Náboženské systémy. Člověk náboženský a jak mu porozumět
Recenze
Secularisation, Disenchantment, and the 'Pluralisation of Religiosity
This article applies the perspective of historical-sociological semantics to examine the changing meanings of secularisation and pluralisation in relation to changing realities. This approach here makes it possible to analyse and distinguish several other concepts of the sociology of religion that can be used to take a more differentiated look to the often all-encompassing application of the concept of secularisation, which both embraces and dimi…
Pavel KosatÍK, Jiný T.G.M
Recenze
Existují obecné dějiny
Autor se v návaznosti na diskusní příspěvek Jana Horského „Obecné dějiny“, „obsahová filozofie dějin“ a evoluční teorie zamýšlí nad vznikem a náplní obecných dějin, přičemž upozorňuje na jejich neurčitost v českém historiografickém diskurzu již od 50. let 20. století. Důraz klade na rozdíly mezi pojmy obecné a světové dějiny, resp. na porozumění tomu, jakým způsobem se může a má přecházet od fakticity jednotlivých historických událostí a jejich n…
Die Soziologie und ihre Nachbardisziplinen im Habsburgerreich
Robert Sak, Rieger. Konservativec nebo liberál? Martina Winkler, Karel Kramář (1860–1937)
Recenze
Asimilace jako proces univerzálních dějin
Eseje a stati Jindřicha Kohna, vzniklé ve zhruba první třetině minulého století představují zajímavý pokus o vypracování projektu asimilace jako historicko-filosofického konceptu, který přesahoval tehdejší českožidovské asimilační představy. Jednak svým hegelovsky fenomenologickým výkladem asimilace jako (v zásadě) eschatologického procesu dějin, vrcholícího asimilací celého lidstva, jednak jako původní příspěvek k českým dějinám idejí a k výklad…
Philosophy (21 works) · Theology (14 works) · Eastern European Communism and Reforms (13 works) · Physics (9 works) · Education, Psychology, and Social Research (8 works) · Political science (8 works) · Art (5 works) · Humanities (4 works) · Philosophy (4 works) · Sociology (4 works)